Pokud se chceme dozv�d�t n�co o historii �achu, mus�me se vr�tit zhruba do 5. stolet�, a to do Indie. P�vodn� �ach nem�l s t�m dne�n�m moc spole�n�ho a naz�val se �aturanga, co� doslovn� znamen� �ty�d�ln�. Hru hr�li �ty�i hr��i. Postupem �asu se �aturanga zm�nila v �atrang, kter� hr�li pouze dva hr��i. Pravidla se od dne�n�ho �achu st�le li�ila, p�edch�dcem st�elce byl alfil a d�ma zvan� vez�r byla p�ekvapiv� nejslab�� figurou. Za v�hru se pova�oval mat, ale i sebr�n� v�ech soupe�ov�ch kamen�. Do Evropy p�inesli �ach Arabov� v 8. stolet� a p�es Pyrenejsk� a Apeninsk� poloostrov za�al pronikat hloub�ji do Evropy. Byl obl�benou z�bavou na dvorech panovn�k�, ale hr��i, kte�� mu propadli, byli pron�sledov�ni. Dne�n� �ach se zrodil v dob� renesance. V t�to dob� z�sk�v� nejsiln�j�� postaven� d�ma, tedy takov�, kter� v dne�n� dob� zn�me. Nakonec byla v �achu zavedena i ro��da a t�m dokon�en v�voj �achu, tak jak ho dnes zn�me.

Ke h�e pot�ebujeme �achovnici a �arm�du� b�l�ch a �ern�ch figurek, c�lem je d�t mat druh�mu soupe�i. �ach je ji� tradi�n� spojov�n s moudrost�. Jeho pravidla nejsou p��li� lehk�. Jedn� se o tak d�myslnou hru, �e nikdy nem��eme ��ct, �e u� se nem�me co u�it. V�dy z�le�� na tom, jak protihr��i hru pojmou. Pokud berou partii smrteln� v�n� nebo pokud se cht�j� pouze pobavit. Ob� varianty jsou mo�n�.

V sou�asn� dob� existuje velk� mno�stv� profesion�ln�ch �achist�, kte�� se neust�le sna�� zdokonalovat. U�� se nov� techniky a f�gle. Na ur�it� �rovni je jim soupe�em �asto po��ta�, na kter�m si zkou�� nov� taktiky. Mezi profesion�ly ale nepanuje rivalita, nebo pokud ano, tak ve zdrav� m��e. �achisty spojuje pevn� pouto, kter� �asto upev�uj� vz�jemnou korespondenc�, kde �e�� ty nejslo�it�j�� �achov� situace. �achov� p��telstv� je toti� velice st�l� a mus� se br�t smrteln� v�n�.