V�no�n� hv�zda � nefal�ovan� filmov� star
Co stoj� za jej� oblibou? Mo�n� Hollywood a losangelesk� bulv�ry, nebo� pr�v� odtud v�no�n� hv�zda ve skute�nosti poch�z�. Mo�n� jej� schopnost m�nit podoby: z p�irozen� a vzne�en� klasick� kr�sky v t�pytivou a nabl�skanou impozantn� primadonu. Mo�n� to, �e n�m prost� p�irostla k srdci.
A� u� je �erven� �i kr�mov�, drobn� �i velik�, nazdoben� �i jenom prost� v kv�tin��i, stala se kv�tinou-vyslankyn� v�no�n�ch sv�tk�. Stejn� jako v�no�n� strome�ek ani ona zkr�tka nem��e chyb�t�
Uvoln�te m�sto pro hv�zdu V�noc!
V�no�n� hv�zda � �ivotopis hollywoodsk� hv�zdy
V�no�n� hv�zda m� svou domovinu ve St�edn� Americe a Mexiku. Jej� celosv�tov� kari�ra ov�em za�ala na m�st�, kde maj� v�echny hv�zdy po��tek: v Hollywoodu.
Podle star� azt�ck� legendy se tato rostlinka s oslniv� rud�mi listy zrodila z n�kolika kapek krve ze zlomen�ho srdce jedn� ne��astn� zamilovan� m�stn� bohyn�. Azt�kov� si v�ak t�to kv�tiny v�ili v�ce pro jej� praktick� v�hody ne� p�vab. Z jej�ch list� vyr�b�li �erven� barvivo na textilie a pou��vali je jako p��sadu do kosmetiky. Ml��n� m�za pak byla zpracov�v�na na l�k proti hore�ce.
V subtropick�m klimatu sv� domoviny vyr�st� v�no�n� hv�zda do podoby ke�e a m��e b�t a� �ty�i metry vysok�. Okolo roku 1828 jej�mu kouzlu podlehl americk� velvyslanec Joel Poinsett. Tento l�ka� a tak� v�niv� botanik si v�no�n� hv�zdu p�ivezl dom� do Spojen�ch st�t�. Pr�v� na jeho po�est dostala jm�no �poinsettie�. To ov�em nen� v�echno. V USA dokonce oslavuj� den, kdy Joel Poinsett zem�el, tedy 12. prosinec, jako �Den poinsettie�. Pr�v� b�hem tohoto sv�tku se lid� obdarov�vaj� v�no�n� hv�zdou. A tento mil� zvyk se nyn� prosazuje i v Evrop�.
Na star�m kontinentu se okouzluj�c� zimn� kv�tina objevila a� na po��tku 19. stolet�. V roce 1804 si p��rodov�dec Alexander von Humboldt b�hem sv� cesty po Americe v�iml syt� rud� rostliny a p�ivezl ji s sebou dom�. V Berl�n� byla posl�ze za�azena do katalogu rostlin a v roce 1833 j� botanik Carl Ludwig Willdenov p�id�lil botanick� jm�no Euphorbia pulcherrima, co� znamen� �nejkr�sn�j�� z rodu euphorbias�.
Zkr�tka hv�zda! V kytici i v kv�tin��i
Na za��tku dvac�t�ho stolet� za�al poinsettii p�stovat a prod�vat Paul Ecke, n�meck� emigrant usazen� v Americe. �erven� kv�tina, divoce rostouc� pobl� jeho farmy, ho doslova uchv�tila. Zaj�mav� je, �e u� tehdy ji prod�val jako v�no�n� rostlinu. Jeho syn �el v otcov�ch �l�p�j�ch a poinsettii p�ivedl do luxusn�ch losangelesk�ch obchod� na Sunset a Hollywood bulv�ru. Kari�ra v�no�n� hv�zdy tak za�ala na slavn�m �chodn�ku sl�vy�, kde dne�n� filmov� celebrity vzd�vaj� hold z�bavn�mu pr�myslu.
Povzbuzen �sp�chem v Hollywoodu roz�i�oval Ecke postupn� sv�j obchod. Na farm� v ji�n� Kalifornii za�al poinsettie p�stovat tak� pro prodej v kv�tin���ch. V�no�n� hv�zda dok�zala p�e��t ve vyt�p�n�ch m�stnostech a podm�nk�ch, na kter� nebyla p�vodn� zvykl�, pouze d�ky rozs�hl� kultivaci.
Modern� historie v�no�n� hv�zdy
Poinsettie je dnes zcela jist� nejpopul�rn�j�� v�no�n� rostlinou na sv�t�. Pr�v� v obdob� V�noc doch�z� k formaci kv�t� a barevn�ch list� a rostlina p�ech�z� z vegetativn�ho obdob� r�stu se zelen�mi listy do plodn�ho obdob�. To v�ak nast�v� pouze, kdy� denn� sv�tlo trv� m�n� ne� dvan�ct hodin. Ve st�edn� Evrop� toto obdob� za��n� zhruba mezi za��tkem a polovinou z���. Pot� se rostlina za��n� vybarvovat. Dal��ch sedm a� dev�t t�dn� je je�t� t�eba, ne� se v�no�n� hv�zda dostane do obchod� ve sv�ch typick�ch pestr�ch barv�ch. Ale ani tak to nen� jednoduch� a p�stitel� prov�d�j� opravdu slo�it� zahradnick� procesy, aby v�no�n� hv�zda byla skute�n� tak kr�sn�, jak se od n� o�ek�v�.
V sou�asn� dob� se prod�v� v�ce ne� stovka r�zn�ch barev, tvar� a velikost� t�to rostliny. Av�ak mo�nosti aran�m� jsou neomezen�, z�le�� jen na fantazii...
Tipy, jak udr�ovat v�no�n� hv�zdu kr�snou
Magick� kr�sa v�no�n� hv�zdy p�etrv�vaj�c� po celou zimu nen� ��dn�m tajemstv�m. Kdy� dodr�ujeme n�kolik drobn�ch z�sad, udr�� si kv�t poinsettie sv�j p�vab na dlouhou dobu.
Kupujete-li v�no�n� hv�zdu, v��mejte si �lut�ch a zelen�ch kv�tk� mezi zabarven�mi listy. Mus� b�t v rozpuku, pr�v� to je zn�mka �erstvosti.
V�no�n� hv�zda je citliv� na n�zkou teplotu. Kdy� si ji nesete z obchodu dom�, v�dy si ji nechte pe�liv� zabalit.
Pro v�no�n� hv�zdu je ide�ln� sv�tl� a tepl� m�sto s teplotou okolo 20 stup��, m��e b�t um�st�na klidn� i v bl�zkosti topen�. M�li bychom ji v�ak chr�nit p�ed p��m�m slune�n�m sv�tlem a pr�vanem.
Z�livku v podob� vla�n� vody m� dostat pouze, je-li zem such�, v misce by rozhodn� nem�la st�t voda. Kdy� kvete, nepot�ebuje ��dn� hnojivo, po odkveten� ji zal�v�me pouze jednou m�s��n� a tak� p�ihnojujeme.
�ezan� v�no�n� hv�zda vydr�� �erstv� p�ekvapiv� dlouho. Mus�me v�ak konec stonku bezprost�edn� po u��znut� namo�it do vrouc� vody a podr�et nad plamenem sv��ky.
Jestli�e si cen�te kr�sn�ho vzhledu sv� hv�zdy a cht�li byste ji zv�raznit, dekorujte ji v��m, co m�te po ruce. Fantazii se meze nekladou. M��ete zvolit prakticky cokoli: sv��ky, stu�ky, v�tvi�ky, zkr�tka v�e, co m�te pr�v� po ruce a co se v�m tak� l�b�.
Zdroj: Stars for Europe






